Více o naší chovatelské stanici
Vznik naší chovatelské stanice se datuje do roku 2023 a je historicky 3. vzniklou chovatelskou stanicí švédského losího psa v České republice.
Začátky
Vše začalo tím, že jsme si chtěli pořídit nového psího kamaráda, a to zejména pro výkon práva myslivosti. Jelikož jsme se s našimi předešlými loveckými psy rovněž hojně věnovali lovecké kynologii a účastnili se různých mysliveckých akcí, především společných lovů na černou zvěř, tak jsme měli možnost poznat nespočet psů a fen napříč loveckými plemeny, kteří byli nebo stále jsou lovecky vedeni.
Většinu z loveckých plemen psů, u nás běžně využívaných pro původní účely svého chovu – lov, spojuje problematika nárůstu četnosti různých onemocnění nebo slábnoucí dědičnost loveckých vloh či povahové nebo exteriérové anomálie. Konec konců, u našich dvou prvních LUP psů jsme s tím měli bohužel také osobní zkušenosti. A tak jsme se rozhodli hledat „něco nového“, aneb po všech stránkách nejvhodnější lovecké plemeno.
Kritéria byla jasně daná…
• Lovecké plemeno určené pro lov spárkaté zvěře
• Lovecké plemeno s vysokým procentem – zachovaných loveckých vloh
• Lovecké plemeno netrpící zásadními zdravotními obtížemi
• Lovecké plemeno, nevyužívané hojně k chovu ostatnímu, neloveckému
• Lovecké plemeno uznané FCI
• Lovecké plemeno střední nebo větší velikosti
Naše hledání nás nakonec zavedlo do FCI skupiny číslo V – špicové a primitivní plemena, sekce 2. severští lovečtí psi. Mnoho z nich bylo vyšlechtěno a je po dlouhá desetiletí chováno pro účel lovu velké spárkaté zvěře, medvědů a divočáků. Pro většinu z nich je typická jejich lovecká vlastnost zaštěkávat zvěř, neboli stavět zvěř hlasem a vyhýbat se přímému střetu/kontaktu. Velká část těchto plemen je v zemi původu stále chována především pro účel lovu a klade se zde velký důraz na zachování loveckých vloh. Plemena se pohybují v rozmezí středních nebo větších velikostí a jsou všeobecně považována za plemena netrpící zdravotními obtížemi.
Následovalo probírání se plemeny, sledování videí ze skandinávských lovů losů, medvědů a divokých prasat, čtení a hledání. Nakonec došlo na volbu konkrétního plemena… ŠVÉDSKÝ LOSÍ PES nás svým vzhledem, vlastnostmi, a především loveckými dovednostmi naprosto uchvátil. Přirozeně jsme sháněli všechny dostupné informace o plemeni, které jsou na českých webech, jak jsme později zjistili velmi zavádějící. Nastala snaha o pořízení štěněte. V České republice byly v tu dobu dvě chovatelské stanice a sice CHS Jämthund a CHS Pod Táborem. Ale obě byly bohužel již neaktivní. Nezbývalo tedy než pátrat mimo Českou republiku.
Bez znalosti severských jazyků a přátel v zahraničí to byl proces nelehký a chvílemi to vypadalo, že i beznadějný. Když už jsme se pustili do hledání v zahraničí a měli další možnosti načerpat nové znalosti, nastavili jsme si další jasná kritéria pro výběr štěněte. Pro psa i fenu, rodiče budoucího štěněte, muselo platit, že …
museli být šampiony lovu,
museli být šampiony krásy nebo mít známku výborný/á,
museli mít výsledky RTG na DKK A/A a DLK 0/0.
Zkrátka a dobře museli být zdraví, odpovídat standardu s výbornými kvalitami a museli být nejlepší v tom, pro co byli určeni ve své zemi původu.
Trvalo to předlouhý rok a půl, ale nakonec se vše podařilo. V chovatelské stanici MY HUNTER v Norsku se narodil náš první švédský losí pes TOR. Následovali naše první zkušenosti s importem štěněte. Vše proběhlo hladce, vyrazili jsme s batohy a prázdnou přepravkou letadlem do Osla. Odtamtud pak cestovali vlakem za skvělou chovatelkou Carmen. Strávili jsme u ní 3 nezapomenutelné dny. Nikdy nezapomenu na první setkání s fenou Nakee, matkou našeho Tora, a její pronikavý pohled. Na zpáteční cestě jsme již byli tři, tak v červenci roku 2020 přistál v České republice malý dvouměsíční chlupatý uzel, který odstartoval něco, co by nás v tu chvíli ani nenapadlo.
Již po roce života s Torem a první sezóně společných lovů jsme byli pevně rozhodnuti, že rozhodně nebude jediný švédský losí pes u nás doma. Bez velkého přemýšlení se daly věci do pohybu a v červnu roku 2022 jsme u nás doma přivítali druhého jämthunda, fenu Vandu, původem z Finska, z chovatelské stanice HUPELIAHON KENNEL, které jsme začali říkat Freya. S přibývajícími zážitky ze života s jämthundy a především z jejich nebývale neomylné práce se pomalu ale jistě začaly formovat nové cíle.
Chov
První myšlenky na chov nastaly po první společně prožité sezóně společných lovů na černou zvěř, kde mne oba utvrdili, že švédský losí pes do české myslivosti patří a potvrzovala to i skutečnost, že se na práci takto mladých psů snášely pozitivní ohlasy ze všech stran. Pohled na pracující jämthundy, kteří individuálně vyhledávají zvěř a pracují na ní s chutí, ochotou a přirozeností, dodržují při tom patřičný odstup a opatrnost, ale v případě potřeby se i z velké dálky vydají jeden druhému na pomoc, mi tehdy, stejně jako dnes dělal radost a nejednou bral dech. Pravdou je, že již v době dovozu Tora z Norska se ozval až překvapivě velký počet lidí, kteří projevili zájem o vlastnictví plemene a velká část z nich i o jeho využití v myslivosti. S dovozem Freyi počet dotazů na chov jen rostl. Vesměs všichni, kteří nás kontaktovali, se potýkali s problematikou spojenou s pořízením štěněte ze Skandinávie, kterou se jim nepodařilo překonat z různých důvodů.
K utvrzení myšlenky na chov došlo však až v roce 2024, kdy se po dlouhém snažení podařilo upravit chovné podmínky švédského losího psa v ČR do podoby odpovídající zemi původu, což pro nás bylo rozhodující. Bez této skutečnosti bychom se do chovu nikdy nepustili.
Naším prvotním cílem v oblasti chovu, kterého bychom chtěli jako chovatelská stanice dosáhnout, je napomoci vzniku co nejkvalitnější, a co možná nejširší chovatelské základny švédského losího psa v ČR. Soustavně však udržet švédského losího psa v lovecké/myslivecké praxi.